| |
Články o našich závodech
2008 2007
2006
2005
2.1.2010
Tradičního zimního závodu v Kácově se letos zúčastnil Diesel a to v
kategorii ZM. Bylo mi jasné, že pokud se chceme umístit, tak musíme
doladit to obíhání zástěn a tak týden po svátcích trávil Diesel u nás a
zkoušeli jsme mu to vysvětlit. Přes poslušnost na to bylo málo času,
takže jsme zvolili cestu, vyštěkání v první zástěně, ale Diesel stejně
vždycky překvapil. Ale zpět k závodu. Od pátku sněžilo, ale i přesto
dorazilo závodníků dost a nakonec nás v kategorii bylo 8. Poslušnost
pískala paní Mikulecká a probíhala na place, kde se provádějí obrany,
což Diesla trochu vykolejilo (no nějak nebyl čas to pořádně vyzkoušet).
Přivolání bylo v pořádku, při chůzi po výstřelu Diesel nabral dojem, že
to byl určitě bič, a šupák je někde schovaný, ale pořád se držel na
správné pozici jen koukal před sebe a nesledoval. Po pár obratech se zas
zkoncetroval (mínus 1 bod). Při polohách jsem musela dát dva povely na
vstaň (mínus 2 body). No a aport byl rychlý a veselý s mírným
přeběhnutím (mínus 1 bod). Celkově tedy 46 b. a průběžné třetí místo s
jednobodovou ztrátou. Obrany pískala paní Kuncová a Dieslák opět
překvapil. Po pár metrech k první plentě to otočil a já místo abych ho
poslala rovnou na druhou, tak jsem počkala až když doběhl k divákům a
teprve potom ho přivolala a poslala za figurantem. Vyštěkání, zákusy i
pouštěčky byly bez ztráty kytičky, ale ten revír nás stál 7 bodů a
celkové druhé místo. Takhle jsem skončili bramboroví. Ale těšte se, až
to dotrénujeme ;-) (bodovací karta
zde)
12.12.2009
Tak jsme s Cherry zas vyrazily na závody, tentokráte do Vlašimi, kde
čekala závodnická premiéra i Diesla. Opět bez nějakého většího tréninku,
takže žádná velká očekávání. Hlavně Diesel se potřebuje otrkat mezi
lidmi a psy, takže jsem byla zvědavá jak se bude tvářit na cizí cvičák,
na kterém byl všeho všudy dvakrát (před rokem) a zda se dokáže aspoň
trochu koncentrovat. S Cherry bylo za cíl splnit zkouškový limit, na
umístění jsem nepomýšlela.
Diesel nastoupil do kategorie ZM.
Přivolání, lépe řečeno volno, bylo směrem k odloženému psu a ihned po
odběhnutí psa navíc rozhodčí zavelel čelem vzad. Měla jsem obavy, zda se
Dieslák nepůjde na psa podívat, ale vzorně vystartoval při povelu
dopředu. Po mém čelem vzad se vzdálenost mezi námi začala nebezpečně
prodlužovat což se hned projevilo. Diesel sice okamžitě zareagoval na
povel na přivolání, ale vzdálenost mu dovolila vyvinout svoji
nekontrolovanou rychlost a tak se kolem mě jen prohnal, při dalším
pokusu to vzal ještě skrz přihlížející diváky a po té se poslušně
přiřadil (mínus 5 bodů). Při ovladatelnosti mě chvílemi trochu
předbíhal, takže se při obratech trochu pletl (mínus 2 body). Polohy
byly v pořádku až na to, že je dělal s malým předstihem (mínus 2 body).
No a pak aport. Nedala jsem pomocný povel na přivolání, který dávám v
nácviku a když jsem viděla, že to Diesel bere zpátky obloukem, tak jsem
na něj houkla. Intonace mi však ujela a Diesel aport 1,5 m přede mnou
vyplivnul (mínus 10 b.). Celkem pouze 31 bodů, ale pes se vcelku
soustředil, takže i přesto spokojenost. Na obraně Diesel neoběhl první
plentu (mínus 5 bodů) a při hladkém mu to v podmáčeném terénu při odrazu
podklouzlo a figuranta srazil tělem (mínus 2 body). Jinak vše v pořádku,
takže celkem za obranu 43 bodů. Při celkovém hodnocení z toho byla
bronzové místo, protože v kategorii byli pouze čtyři.
Cherry
startovala v ZVV1. Na přivolání jsem musela použít dva povely (mínus 2
body), při ovladatelnosti se občas trošku vzdálila (mínus 2 b). Mokrý
terén se projevil při polohách, kdy se Cherince nechtělo do toho mokra
lehnout, takže ulehala pomalu a na dva povely (mínus 3 body). Při
odložení za pochodu pro jistotu nelehla vůbec a zůstala sedět (mínus 10
bodů). Před štěkáním si nejdřív protáhla čelist a pořádně zívla
(mínus 3 body) a na aportu jsme ztratily další dva bodíky. Skok vysoký
byl v pořádku až na lehký dotek při skoku zpět (mínus 1 bod), zbytek už
byl beze ztrát. Celkem jsem tedy obdržely 77 bodů. Na obranách však
Cherry překvapila. Nejdřív perfektně oběhla všechny čtyři makety a pak
si uhájila figuranta před jiným psem. Při vyštěkání totiž k maketě utekl
druhý pes. Byla jsem ještě daleko od zástěny a vůbec jsem netušila jak
mám reagovat. Cherry to však vyřešila sama, proti psovi s vrčením
vyběhla, zahnala ho a sama se vrátila do zástěny a dál vyštěkávala. No
neudržela jsem se a při příchodu jsem ji pochválila. Zákusy byly až na
hladké zadržení, které dala až na druhý zákus v pořádku a odnesly jsme
si tak celkových 93 bodů. Celkem to stačilo jen na předposlední 7.
místo, ale v mých očích byla Cherry vítězem ;-) (bodovací karta
zde)
6. a 7.6.2009
Zhruba loni na podzim jsem se dozvěděla o plánu nadšených boxerkářů z ÚP
Brno obnovit tradici Horáckého závodu dle NZŘ a přislíbila účast. Tou
dobou jsem si plánovala, že bychom se zúčastnily v kategorii ZVV2. Jenže
tahle kategorie se pro nedostatek psů neotevřela a my jsme se po
neúspěšné účasti na dvou závodech na přelomu roku trošku stáhly ze
cvičáku a přestaly trénovat. Jen občas nějaká stopa nebo zablbnutí na
zahradě. Takže jsem v sobotu odpoledne odjížděla do Jihlavy se smíšenými
pocity, navíc Cherry byla celý den zavřená v přepravce v autě, takže
jsem opravdu nevěděla co čekat. Ten den byla na řadě poslušnost, která
se nám opravdu nepovedla. Chůze bez našich obvyklých sledovaček,
nepřesná, což se projevovalo i u dalších cviků, aport s pomocnými
povely, metrovka opět neprovedena (před závodem i po něm ji samozřejmě
skočila), celkem 80 b. a velké zklamání. Jely jsme se domů vyspat a v
neděli ráno vyrazily na nedaleké letiště na stopy. Stopy byly poctivé a
já zjistila, že v tréninku teď čucháme tak o třetinu kratší. Cherry
bojovala hlavně na prvním úseku, kdy šla proti mírnému větru. Občas
zvedala hlavu, zastavovala se a místy nešla úplně přesně. Lom vyšla, ale
po dvou metrech se vrátila a začala v kolečkách ověřovat, trvalo to
dlouho a už jsem nedoufala, ale pak se chytla a zbytek už byl téměř beze
ztrát. Předmět zalehla, druhý lom si opět po vyčuchání trochu ověřila a
druhý předmět zalehla pomaleji - díky velkým ztrátám na prvním úseku a
prvním lomu jsme obdržely 75 b. Ale mě moc potěšila, protože to nevzdala
a snažila se, takže stopa cenná. A v obranách pak překvapila úplně. Na
zástěnách to ze začátku nevypadalo dobře, trošku se dezorientovala.
Nakonec však figuranta našla a samotné zákusy byly oproti předchozím
závodům moc povedené a provedené hned na první pokus a to i hladké
zadržení - 83 b.. Prostě radost obrovská! Velké poděkování pořadatelům
za krásný a pohodový závod!
17.5.2008
V den po Cherinčiných 2. narozeninách jsme byly přihlášené na zkoušku ZM.
V posledních 10 dnech jsem Cherry trochu zanedbávala, jen jsem ji
vždycky vyvenčila s ostatními psy a o nějakém cvičení, čuchání nebo
třeba cvičáku jsem mohla jen snít. Původně jsem měla v plánu ještě dvoje
kousání, na kterém jsme chtěla udělat pouštěčky, které Cherda "umí" jen
na mě, ale prostě jsem se na cvičák nedostala. Takže na dnešních
zkouškách jsem byla celkem v klidu, neboť náš cíl byl hlavně
doplnit počet zkouškařů, aby se akce vůbec konala, když jsem jí tak
trochu sama spískala.
Na stopě Cherry příjemně překvapila pěknou prací
na prvním úseku, ale na lomu si trochu ověřila druhou stranu. Druhý úsek
byl s pár nepřesnostmi, předmět bezchybný. Za celou stopu jsem Cherinku nemusela nijak ovlivňovat, šla v klidu s prověšeným vodítkem.
Obdržely jsme 45 b. a zvlášť pochvala od pana rozhodčího mě moc
potěšila.
Na poslušnosti jsem trnula co mi čubina bez toho chybějícího
tréninku vymyslí, ale byla vcelku hodná. Volno měla přímo raketové a po
pár metrech běhu přímým směrem to zalomila ke kraji placu - ke smrčkům,
kde jsme ráno nechaly při odchodu míček. Musela jsem použít povel navíc,
než si uvědomila, že ho nemá hledat, ale běžet (no spíš ploužit se)
zpátky - mínus 2 body. Ovladatelnost nebyla tak špatná, ale chyběla tomu
chuť - mínus jeden bod. Polohy byly v pořádku a pak aport. Světe div se,
ale Cherry snad už konečně pochopila co po ní chci a aport mi přinesla,
předsedla a ani nepřekusovala. Jen ten návrat mohl být rychlejší - mínus
jeden bod. Měla jsem ohromnou radost. Dlouhodobé odložení bylo v pořádku.
Celkem jsme za poslušnost dostaly 46 bodů.
A pak přišla obrana. Revír
byl pěkný rychlý, vyštěkání taktéž. První zákus se také celkem povedl a
pak přišla pouštěčka - Cherry pustila, ale nebyla si jistá tak dvakrát
strčila do figuranta čumákem a oběhla ho. Naštěstí pomohl povel sedni a já
jí mohla
odchytit - mínus bod. Hladké se povedlo až na podruhé a puštění bylo
taktéž až na druhý povel, ale zas aspoň po té zůstala sedět pod
figurantem a střežila - mínus 5 bodů. Celkem 44 bodů a ujištění se, že
příště vše natrénuju předem a nebudu pokoušet štěstí rovnou na ostro.
Zkoušku jsme udělaly na 135 bodů a já jen doufám, že to nebyla
naše poslední :-)
4.5.2008
A je tu další závod. Tentokráte naši kácovskou výpravu doplnili Petr s
Xanem, kteří startovali v IPO1 (beze stop). My s Radkou jsme se
přihlásily do IPO V speciál (tj. pouze poslušnost). Opět se mi
nepodařilo Cherry pořádně zkoncentrovat a podle toho taky vypadala naše ovladatelnost. Výkon jsme podaly velmi nevyrovnaný, chvíli to bylo pěkné -
kontaktní sledovačky a chvílemi bych ji něčím praštila - tamhle šla s
paní kočárkem, tamhle zas někdo se psem, o všem musela vědět. Pan rozhodčí
nám strhnul 14 bodů :-( Odložení za pochodu s přivoláním bylo
rychlé a těsné a jako jediné jsme
za něj obdržely plný počet bodů.
Konečně jsem přišla na metodu, jak s
Cherry trénovat aport, ale ještě to nemá zažité, takže opět chybělo
zakončení - mínus 4 body, ale určitý posun tam už od minule byl. Nervy
mi už ale nevydržely, takže jsem na ní po aportu pořádně houkla a ona mi to
hned vrátila novinkou na skoku. Tam i zpět skočila pěkně čistě s
rezervou, ale místo předsednutí mě oběhla - mínus 2 body. Dlouhodobé
odložení, přestože na nás pan rozhodčí zapomněl a nechal Cherry
odloženou po celou následující IPO1, bylo v pořádku. Celkových 80 bodů
stačilo jen na 6. místo.
Náladu mi zvedl až následný trénink obran na
Josefa Kubce. Chtěla jsem hlavně vyzkoušet jak se bude Cherry chovat na
cizím place na cizího figuranta. Ze začátku byla trochu nejistá, ale pak
už to bylo ono a moc mě potěšila. Tak si to potvora aspoň trochu
vyžehlila.
29.3.2008
Tak jsme se opět spolu s kamarádkou Radkou vydaly na další závod v
poslušnosti na cvičák do Kolína, abychom ty naše čubiny zvykly na cizí
prostředí, psy a náš stres. S Cherry jsme nastupovaly na plac mezi
posledními a vypadalo to, že pokud Cherry předvede aspoň průměrný výkon,
slušné umístění je naše, ale.... Už od začátku to nebylo ono, soustředění
nebylo takové jaké bych si představovala a hned se to projevilo bodovou
ztrátou na přivolání (nedostatečná vzdálenost při odběhnutí) a dva body
jsme ztratily na ovladatelnosti. Polohy nebyly špatné, ale po vstaň jsem
musela dát druhý povel na lehnutí (mínus 1 bod). A pak to přišlo,
odhodila jsme aport, Cherda rychle vyběhla, uchopila, rozeběhla se
zpátky a najednou zkameněla a přestala reagovat - nula nás neminula.
Sice je pravda, že přesně v tu dobu se z nedalekého hřiště ozvalo
hlášení z amplionu, ale to její reakci neomlouvá. Pak
jsme ještě mým vztekem ztratily dva body ve skupince, kdy mě štvalo, že
se trochu opožďuje a dala jsme povel navíc a cukla s vodítkem. Takže
suma sumárum 84 b. a 6. místo ze 14 startujících. Místo toho, abychom
své umístění zlepšovaly, tak je to naopak. Ještě, že Radka s Mandy
vybojovala 2. místo a zachránila tak čest naší výpravy!
5.1.2008
Uběhl měsíc od našeho prvního závodu a my jsme se s Cherdou vypravily na
další, tentokráte na domácí cvičák do Kácova. V ZZO startovalo 20
závodníků a tak jsem si říkala, že když budeme v první polovině, bude to
úspěch. Navíc pěkně mrzlo (mínus pět stupňů) a na place byl místy led a
sníh.
Cherry se od minula zlepšila v tom, že většinu cviků jsme měly
za plný počet, ale naopak o to byla v ostatních cvicích bodová ztráta
výraznější. Při přivolání jsem musela použít druhý povel, Cherry totiž 2
metry ode mě usoudila, že si půjde ještě něco očuchat (- 3 b.)...
Ovladatelnost, průchod skupinkou, polohy u nohy i odložení za pochodu
byly za plný počet. Při štěkání Cherda trochu povyskočila (- 3 b.),
aport mi opět vyplivla (-2 b.). Skok vysoký byl v pořádku, na kladině mi
však Cherry vyběhla dřív a já místo abych jí dohnala tak jsem jí strhla
zpátky a dala povel k noze a teprve po té jsme vyrazily na kladinu (-4 b.)
- holt moje nedostatečná pohotovost nás stála umístění. Dlouhodobé
odložení bylo v pořádku. Celkem tedy opět 88 b. a čekaly jsme na co to
bude stačit. Ještě po šestnáctém závodníkovi jsme držely třetí místo a
já začala doufat, že by to mohlo třeba i vyjít. Nakonec z toho však bylo
5. místo. Tak snad příště... (výsledky závodu
zde)
8.12.2007
Tak to máme za sebou - Cherinky první závod a navíc na cizím place. Ani velký úspěch, ani
ostuda to snad nebyla. Protože stále ještě nemáme doladěné obrany a
navíc ani kategorie ZM nebyla, startovaly jsme v ZZO. Přiznám se, že to
pro mě byla tak trošku potupa, zvlášť po tom, co jsem zde nedávno psala,
že BH, ZOP ani ZZO mi nějak nic neříkají. Ale pokud jsme chtěla s
Cherdou začít závodit, nezbylo mi zde nic jiného, než v této kategorii.
Ještě, že tam byly vloženy další cviky jako průchod skupinkou, štěkání,
skok vysoký (i když jen nízký a jedním směrem) a kladina.
Celkem nás
bylo 7 soutěžících (2xBOM, BOC a 3xNO). A jak jsme si vedly? Bod jsme
ztratily za obrat čelem vzad, který byl trochu nedotočený, bod za
odložení za chůze (nevím přesně za co), bod za štěkání (nevýrazné), bod
za skok vysoký (nějak jsme to za překážkou nedobrzdily) a pak dvě větší
bodové ztráty. 3 body za polohy u nohy (Cherry si sedla sama těsně před
povelem) a 5 bodů za aport (nepředsedla a vyplivla mi ho pod nohy). Asi
i proto jsme od pořadatelů dostali jako cenu za 4. místo nový aport, aby
jsme to pořádně dotrénovaly :-) Celkem jsme tedy obdržely 88 bodů. Na
bednu nám chyběly 2 body (holt ten aport).
10.3.2007
Vím, že jsem Béďovi slíbila důchod, ale poslední měsíc je docela v
pohodě, takže mi to nedalo a vyrazili jsme si zazávodit. Navíc
obrana v nároďáku není tak fyzicky náročná - je tam méně bojů i
vzdálenost zadržení je kratší, a tak jsme ráno vyrazili do Pyšel.
Startovali jsme v ZVV2 a byla jsem sama zvědavá na co máme, tedy spíš
jestli bychom dokázali složit zkoušku, když neprovedeme na poslušnosti
dva cviky.
Poslední 2 měsíce jsem si na cvičáku s
Béďou hlavně hrála a žádnou velkou přesnost jsem nevyžadovala. Béďa v
tomto duchu pokračoval i na závodě. Při chůzi byl veselý až moc,
poskakoval vedle mě a o nějaké přesnosti nemohla být ani řeč. Polohy
před psovodem byly super, bez chybičky, a odložení ve stoje také. Při
štěkání jsem musela dát dva povely. Přestože s plazením nemáme problém,
plazit v blátě se mu moc nechtělo a teprve v druhé polovině přitiskl
hrudník na mokrý terén. V aport skokem jsem ani nedoufala, ale Béďa
překvapil a po povelu se přesvědčivě rozběhl a skočil přes metrovku bez
doteku!!! Po uchopení aportu si skok zpět už rozmyslel, takže jsme
nakonec cvik nesplnili. Žebřík kvůli páteři neděláme. Zbývalo jen
vysílání s přivoláním. Tady mě Béďa zas dostal. Po povelu okamžitě
vyběhl a aniž by nějak zpomalil nebo změnil směr dorazil ke konci
cvičební plochy, kde se mi ho podařilo položit až na třetí povel, škoda
bodů. Přivolání a dlouhodobé odložení bylo v pořádku. Nakonec 73 bodů,
což by na zkoušku s odřenýma ušima stačilo.
Obrany byly na vedlejším place a
nastupovali jsme na ně postupně hned po ukončení poslušností, takže pro
psa byl veškerý odpočinek jen dlouhodobé odložení. Béďa poctivě oběhl
všechny zástěny, ale na tu poslední s figurantem už mu docházeli síly,
takže k ní spíš došel (sražen 1 bod). Po vydýchání začal štěkat a
přestože od figuranta neodešel a s menší intenzitou štěkal od chvíle, kdy jsme se rozešla k
zástěně, obdrželi jsme za vyštěkání nulu!? To byla ztráta drahých bodů,
která nás stála konečné druhé místo. Samotné kousání bylo v pořádku, za
přepad při prohlídce a za hladké zadržení nám byly sraženy dva body za
ne zcela plný zákus a další dva body pak za druhý povel při jedné z pouštěček. Odolnost byla za plný počet. Celkem jsme za obranu dostali 83
bodů.
Celkově tedy 156 bodů, na druhém a
třetím místě měli shodně 160 bodů, ale s horší obranou než my (ta
rozhodovala o konečném umístění). Ostudu jsme snad neudělali a když nic
jiného, ukázali jsme ovčákům, že s boxerama musí i příště počítat.
14.1.2007
Už nějakou dobu nad tím přemýšlím. Téměř dva roky už Béďův výcvikový
režim určuje jeho zdravotní stav. Konečně jsem se tak, i když s těžkým
srdcem, rozhodla, že předčasně jeho kariéru ukončím. Jeho zdravotní
problémy jsou víc a víc výraznější. Po "delším" běhu (např. při obíhání 6
zástěn, dlouhé kontroláky) je na něm znát vyčerpání a hned se zadýchá.
Na jeho výkonu se to projevuje únavou, přestože chuť k práci neztrácí
nikdy a to je to co si na něm tolik cením. Má obrovské, ale také nemocné
srdce. Proto už budeme jen házet míčky a občas si střihneme nějakou stopičku
nebo malou poslušnost, aby se Béďa úplně neunudil. Přestože jsem toho v
kynologii za těch 9 let ještě moc nepoznala tak si troufám tvrdit, že
Béďa bude asi ten
nejlepší pes a nebýt mých chyb na stopách, určitě by toho dokázal daleko
více. Jeho stav by se však musel radikálně zlepšit, aby se toto mé
rozhodnutí změnilo. Chci aby tady s námi ještě několik let "ve zdraví"
žil a my se tak mohli těšit z jeho přítomnosti.
7.1.2007
Včera jsem se s Béďou zúčastnili Zimního závodu v Kácově v kategorii
IPO3. Obsadili jsme sice až 11. místo ze 13 zúčastněných, ale špatný
výkon to rozhodně nebyl. Nevyšla nám obrana. Video ze závodu snad časem
doplním (pokud se k němu dostanu). Čest boxerů tak v Kácově zachránila Dirty z Baroka Aleny
Šefelínové, která v kategorii ZVV1 obsadila krásné 4. místo.
Kategorie IPO3 byla nejobsazenější z
celého závodu a na startovní listině byla i jména psů, kteří se
zúčastňují výběrových závodů na MČR. Naše poslušnost byla opětovně
poznamenána ztrátou 15 bodů za aport skokem a nově zaujetím jiné polohy
při odložení v sedě - moje nervozita na tom udělala své. Další bodíky
nám paní rozhodčí srazila za ztrátu pozornosti po všech odkládačkách,
při chůzi a za zpomalení na konci přivolání a aportech. Bodovalo se
přísně, ale všem stejně. Podle toho také vypadaly výsledky. Přes 90 bodů
byla jen jediná poslušnost, další 3 pak mezi 80 a 90 body, 5 mezi 70 a
80 body a 3 mezi 60 a 70 body (tito 3 bez cviku aport skokem).
Obrany byly ohodnoceny podobně. Béďovi se ze začátku i přes nevýrazné
vyštěkání dařilo. Já sice při každém zákusu trnula, kdy se opět zraní,
ale Béďa bojoval. Zlom přišel při závěrečném kontroláku, kdy se po
zákusu utrhl a při dalším pokusu se zkroutil až pod rukáv a opět
povolil. Během boje se už odtamtud nedokázal dostat. Zákus tedy provedl
až po zastavení figuranta. Byla to sporná situace, kdy po dlouhém váhání
nakonec rozhodčí obranu pro reakci na figuranta ukončila. Spravedlivé by
asi bylo nechat kontrolák zopakovat, což jsem po závodě udělala a
pes předvedl kvalitní zákrok s plným zákusem. Nějakou reakcí na
figuranta to tedy určitě nebylo, spíš mu to prostě nevyšlo. Mrzí
mě to o to víc, že to byl asi poslední Béďův závod a bodově to měl
rozjeté na obranu okolo 6. místa. Ale ruku na svědomí, od září jsem Bedynu hodně šetřila a téměř jsme nekousali. A hlavně jsme si dokázali, že nebýt těch
našich stop, tak bychom
tuhle zkoušku (sice poslušnost s odřenýma ušima) ¨mohli snad dokázat udělat.
4.11.2006
Tak dnes se na cvičáku bohužel rozhodlo, že na zkoušku příští víkend
nenastoupíme. Béďa je sice připraven na ZVV2, ale člověk míní a osud
mění. Dnes mu to na konci obran uklouzlo po bahně a opět kulhá. Je
vidět, že stále ještě není v pořádku. Takže nás čeká zase klid na lůžku,
holt co se dá dělat. Třeba se to zas po zimě uklidní, uvidíme. Ale povím
Vám, že mě to docela dost mrzí.
9.10.2006
Tak jsme se s Béďou zúčastnili dalšího závodu - Memoriálu Zdeňka Šafáře
v ZKO Tuchorazi - kategorie
ZVV1.
Na tento závod jsme jeli hlavně
vyzkoušet Béďovo zdraví. Od posledního závodu, který skončil neslavně
zraněním, jsem psa nechala odpočívat a po měsíčním klidu jsme teprve
zkusili obrany. Vše dopadlo dobře, žádné kulhání ani náznaky bolesti se
neobjevily, takže jsme vyrazili do Tuchorazi vyzkoušet to naše zdraví
naplno. Kdyby vše dopadlo v pořádku, chtěla jsem jet ještě letos na
Justitzův memoriál a napravit si reputaci po nepovedém MR.
Závod začal stopami, kde Béďa předvedl průměrnou stopu. K prvnímu
předmětu jsme neztratili ani bod (i přes mírný přechod terénů), ale pak
začal Bedřich prozkoumávat okolí (asi si uvědomil, že vzorný byl už moc
dlouho) a rázem jsme přišli o 11 bodů. Na konec ještě pomaleji zalehl
druhý předmět a bylo z toho konečných 87 b.
Poslušnost byla pod očekávání. Na volno pořádně odběhl až na druhý povel
a při odložení za pochodu se při mém příchodu lehce svalil. Štěkání bylo
slabé a přerušované. Ostatní cviky byly v pořádku a chůze podle slov
pana rozhodčího přímo ukázková. Jestli jste zvědavý jestli Béďa
překvapil a skočil metrovku, mohu vás ujistit, že nezklamal, takže s
jednou nulou to bylo za 81 bodů.
I v obraně mě překvapil a vymyslel zas něco nového. Zástěny oběhl
všechny bez problémů, ale po nalezení figuranta náhle oněměl. Neštěkl
ani jednou, jen na něj zíral. Po chvíli vykoukl ze zástěny nejdřív na
mě, pak na diváky v jeho blízkosti a já se děsila, že od figuranta
prostě odejde. To se naštěstí nestalo, ale další nula nás neminula.
Prodlídka i výslech byl výborný a Béďa téměř jako jediný v jedničkách
prováděl vše až na slovní povel bez nějakého dalšího usměrňování hlasem
nebo přidržování za obojek. Přepad se povedl, jediný bod nás stála zas
ta naše malá razance. Hladké zadržení podle mých představ nebylo. Bylo
znát, že ho ta bolavá páteř omezuje a tak se zákus podařil až na druhý
pokus. Útok byl také v pořádku a za razanci nám byly tentokrát sraženy 2
bodíky. Všechny pouštěčky byly po povelu okamžité, tudíž bez ztrát. S
nulou za vyštěkání to vyšlo na 82 bodů.
Celkem jsme obdrželi 250 bodů, což vystačilo na 7. místo.
Když vezmu v potaz ty dvě nuly, tak to
špatný výkon nebyl a přestože jsme skončily v druhé polovině startovního
pole, byla jsem spokojená (na bednu nám chyběly právě ty dva cviky za
nulu). Do Prahy ale na výběrák asi nepojedeme, protože zvlášť na
obranách - při obíhání zástěn a hladkém zadržení - bylo dost znát, že
Béďa běží ztuhle a že mu ta bolavá záda nedovolí pořádně se rozběhnout.
Proto teď raději zvolím další odpočinek a jen mírný trénink poslušností
a když bude vše v pořádku, zkusíme jít za měsíc na naší dvojku. I když
je mi jasné, že když by se povedla stopa, máme větší šanci složit IPO2,
protože šplh Béďovým zádům zatím nevadí, kdežto žebřík a skok ano, a
navíc to štěkání...
Jinak uvidím, jestli se Béďovo zdraví přes zimu zlepší, nebo budeme
muset definitivně skončit. Docela to naštve, když máte doma psa ve
stadiu, kdy už ho jen občas upřesňujete a
konečně můžete vyrazit na vyšší zkoušky a zarazí vás zdravotní stav. Na
konci srpna byly psovi 4 roky a je odepsaný. Vlastně už rok a půl nás ty
zdravotní komplikace omezují a lepší už to asi nebude. Ještě, že mám tu malou čertici Cherry. Zatím je moc
šikovná, tak snad jednou převezme od Bédi závodnickou štafetu.
26.8.2006
Béďa oslavil na Mistrovství republiky boxerů v Otěšících své 4.
narozeniny. Závodili jsme v kategorii IPO 2, ale moc se nám nedařilo.
Stopa se opět nepovedla, došli jsme
s problémy a jedním předmětem za druhý lom. Bedřich čuchá, jak posléze
dokázal, když jsme stopu po odhlášení bez problémů došli, ale schází mu
motivace, kterou já ne a ne najít.
Poslušnost mě moc potěšila. Aport přes metrovku sice neprovedl, ale s
tím jsem tak trochu počítala. Největší naší ztrátu, kromě této nuly,
tvořily 2 body na aportu přes áčko. Ostatní cviky byly hodnoceny známkou
výborná nebo velmi dobrá.
V obranách jsme stihli jen útěk a přepad, kdy pes při boji špatně
došlápl a z placu odcházel po třech. Závod tím pro nás skončil. Je to
škoda, protože obrany Béďu baví a poslední dobou z nich má nejvyšší
bodový zisk ze všech tří disciplín.
I přes tyto komplikace jsme na MR obsadili druhé místo (v naší kategorii
jsem byli totiž jen dva). Je zarážející, jak je rok od roku účast na
těchto závodech slabší. Jen doufám, že je to tím, že se lidem jen nechce
závodit a ne tím, že se s boxerama přestává cvičit.
Uvidíme, kolik času si Béďovo zranění vyžádá a jak se popereme se
stopama a podle toho se rozhodneme, zda se ještě letos nějakého závodu
zúčastníme. V plánu jsme měli vyjet na jeden nebo dva závody podle ZVV a
ještě na jeden výběrák boxerů.
4.8.2006
Béďa složil ZPO. Poslušnost byla poznamenaná nulou z metrovky (už si
pomalu zvykám :-)) a trochu odfláknutým aportem, štěkání bylo už lepší -
za 9 bodů. Obrana pak nejistým začátkem revírování a zpomalením před
střetem při kontroláku s horším zákusem. Louka, na které zadržení
probíhalo, byla čerstvě posečená a podmáčená, takže to docela klouzalo,
ale figurant i pes si poradili.
22.4.2006
Tak jsme s Béďou absolvovali další, a asi na nějakou dobu poslední,
závod - Dobřenice, kat. ZVV 1, 15 psů (dobrman, rotvajler, českosl.
vlčák, belg. a něm. ovčáci).
Poslušnost byla i přes úspěšný
trénink poznamenaná neprovedením dvou cviků - opět štěkání (na třetí
povel a slabě) a metrovka. Béďa sice v tréninku oba cviky zvládá, ale
jak přijde stres a změna prostředí, jako by je neuměl. U překážky se to
dá pochopit, má z ní respekt a každá její změna ho pak rozhodí, ale to
štěkání mi nejde do hlavy. Další ztráta pak byla při nedostatečném
odběhnutí na volno při přivolání, kdy jsem musela použít druhý povel.
Ostatní cviky byly v pořádku. Stržen nám byl jeden bod na
ovladatelnosti, odložení za pochodu a áčku. Aport měl Béďa jako jediný z
15 psů za plný počet bodů.
Obrana byla slušná, pátá nejlepší. Body nám byly strženy za vyštěkání,
za trošku chybějící razanci při zákusech, malý neklid při dohlídání
figuranta a za hladké zadržení, které bylo provedené na loket. Byla jsem
spokojená, protože už to bylo povedenější než minule. Když teď začneme
pořádně trénovat, věřím, že výkonnost zase půjde nahoru.
Celkově jsme skončili přesně ve středu startovního pole - na 8. místě,
což se 2 neprovedenými cviky nakonec tak strašné není (na třetí místo
nám scházelo 13 bodů). I když ambice byly vyšší. Teď se budeme
soustředit hlavně na zkoušky.
8.4.2006
S Béďou jsem se zúčastnila závodu v Novém Bydžově.
Původně jsme se chtěli přihlásit do
kategorie ZVV2, ale Bedřich nechce moc chodit po žebříku a štěkání ve
stoje také není dotrénované, takže jsme nakonec zvolili ZVV1, kde
nastoupilo 16 psů.
Poslušnost začal Béďa velmi pěkně, ovladatelnost byla za plný počet bodů
- byla jsem spokojená. Pak začaly drobné nepřesnosti, které vyvrcholily
2 nulami. Při štěkání Bedrna náhle oněměl a metrovku skočil jen jedním
směrem. S tímhle výkonem jsme mohli na nějaké slušné umístění
zapomenout.
Obrany byly v Béďovém podání průměrné. Vyštěkání nás stálo ztrátu 6 bodů
(naše stará bolest, kterou ne a ne vyléčit), a při přepadu Béďa zamířil
na loket. Při dalších dvou zákusech chyběla trošku razance. Celkově to
byla šestá obrana, ale díky velké ztrátě z poslušnosti to stačilo až na
11. místo, což je naše nejhorší umístění. Bez těch 2 nul bychom se vešli
do první pětky, ale kdyby kdyby...
Doufám, že to byl jen krátký výpadek. Za 14 dní nás čekají další závody
a já pevně věřím, že náš výkon bude lepší. Držte nám palce.
7.1.2006
S Béďou jsme se zúčastnili Zimního závodu v Kácově. V kategorii IPO 1
obsadil 3.místo. výsledky zde.
Béďova zimní dovolená byla znát.
Nejvíc mě zklamala jeho chůze, která byla úplně bez zájmu. Naši tradiční
bodovou ztrátu tvořily překážky, zde aporty přes překážky. Celý podzim
napravuji jeho nechuť k jejich překonávání a byla jsem zvědavá, jestli
se to alespoň trochu zlepšilo. Přestože jsem musela dát pokaždé dva
povely, překážky překonal a metrovku dokonce bez doteku. Zpět je už (a
na další povel) oběhl a k tomu další chybička a ztráta byla opět veliká.
V obranách mě zamrzel jeho příchod k noze ještě před povelem při
vyštěkání a utržení při protiútoku.
10.12.2005
Zúčastnili jsme se Mikulášského závodu
v Kyjích. Gero byl v kategorii ZVV1
čtvrtý, Béďa ve stejné kategorii pátý.
Béďova poslušnost byla ze začátku
pěkná, jen tu a tam nějaká drobná nepřesnost. Pak ale neskočil metrovou
překážku a rázem ztratil 10 bodů. Gero měl chybiček více a pro změnu
neprovedl odkládačku za pochodu. Z poslušností jsme tedy byli oba
zklamaní.
Překvapením pro nás byly obrany, kde se figurovalo na pravou ruku. Pro
naše psy to bylo první setkání s tímto stylem a lépe se s ním vypořádal
Gero, který předvedl razantní zákroky. Béďa měl problémy hlavně při
hladkém zadržení, kde marně hledal rukáv. Zorientoval se až při
posledním zákusu, kde předvedl pěkný plný zákus a zachránil tím aspoň
trochu svoji čest
zpět
|
|
